Zemřel Václav Huňáček, jeden z posledních českých encyklopedistů

Ve věku 87 let opustil akademický svět Doc. PhDr. Václav Huňáček, CSc. Jeho ztráta je nenahraditelná.

S velkým zármutkem oznamujeme, že 7. srpna 2018 zemřel doc. PhDr. Václav Huňáček, CSc., rusista, dlouholetý pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přední znalec kultury východní Evropy, milovaný učitel, vzácný kolega a kamarád.
Mgr. Jiří Klapka, předseda Česko-ruské společnosti a České asociace rusistů

O vzpomínku jsme požádali jeho bývalého studenta a dlouholetého spolupracovníka PhDr. Michaila Odarčenka, CSc. :

Odchod Doc. PhDr. Václava Huňáčka, CSc., je nanahraditelná ztráta. Říci, že působil více jak půl století na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nejdéle na katedře rusistiky a naposledy na Ústavu východoevropských studií, by bylo klišé. Jeho odborný, vědecký, pedagogický a publikační záběr byl nekonečný. Mezi obory, v nichž vynikal, patřila především rusistika, dějiny a současnost východního křesťanství a kultury a ojedinělé znalosti zeměvědných vztahů mezi Českem a zbytkem světa, zejména vztahy zemí českých a Ruska nebo Ameriky.

Výčet vědního zaměření, specializací a činnosti v odborných grémiích či publikační činnosti by vydal na samostatnou encyklopedii. Jeho univerzální znalosti byly vždy předmětem širokého obdivu a uznání, od ocenění National Geographic Society po řadu domácích cen, např. Medaile Josefa Jungmanna nebo Medaile J. A. Komenského.

Huňáčkův vklad do jednotlivých vědních oborů bude nepochybně předmětem dalšího zkoumání a hodnocení. Avšak společným a nadřazeným jmenovatelem je, že nás opustil člověk, který měl encyklopedické vědomosti, všestranné poznatky z mnoha vědních oborů, skutečný polyhistor. Znal jsem Václava Huňáčka více jak čtyřicet let. Nejprve jako jeho student, potom jsem s ním více jak desetiletí sdílel pracovnu na FF UK a zůstal mým přítelem a nenahraditelným kolegou až dosud.

Znám stovky jeho bývalých studentů a kolegů, a tak vím, že to hlavní, co Huňáček dokázal následovníkům předat, bylo poselství, že chceš-li něčemu rozumět, musíš o tom nejprve něco vědět. Pro několik generací vysokoškolských absolventů byl představitelem zdravého kritického rozumu, touhy stále se učit a vášnivě poznávat věci a děje v kontextech, umění nejprve věci vidět a pak je teprve hodnotit.

Fenoménem Huňáčkovy renesanční osobnosti bylo „průvodcování“. Byl to on, kdo stál u kolébky, základní metodiky a praxe průvodcovské činnosti. Právě v tomto oboru mohl dát průchod nejen všestranným znalostem, ale předvést v praxi, jak dokáže být věda zajímavá, struhující a zábavná, když někdo lidem dokáže předvést svět přímo v terénu v názorných souvislostech.

Huňáčkův odchod je pro dnešní dobu symbolický. Odešel jeden z představitelů vědecké a pedagogické, ale hlavně lidské generace, která nepodlehla dnešní mainstreamové představě velké části populace, která si myslí, že všemu rozumí, a přitom máloco ví. Václav Huňáček byl pravým generačním a myšlenkovým opakem. Proto je jeho odchod pro mnohé tak tíživý.

PhDr. Michail Odarčenko, CSc.

(jk)

Zádušní svatá liturgie  za docenta Václava Huňáčka bude sloužena v sobotu dne 1. září 2018 ve 12.30 hodin v katedrále Svatého Klimenta, Karlova 1, Praha 1.