Pro tichou vzpomínku na doc. PaeDr. Mojmíra Vavrečku, CSc. (1934-2020)

Vystudoval rusistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, pak učil ruštinu na Průmyslové škole v Ostravě-Vítkovicích a na Hutnické průmyslovce v Havířově.

Od roku 1972 pracoval na katedře ruského jazyka na Pedagogické fakultě v Ostravě (15 let byl vedoucím katedry), po založení Ostravské univerzity na katedře slavistiky její Filozofické fakulty.

Ve Volgogradě složil aspirantské zkoušky a ve Voroněži obhájil dizertační práci, na Ostravské univerzitě se pak habilitoval jako docent ruského jazyka. Jeho oborem byla lexikologie a tvorba slovníků. Jako autor a spoluautor se podílel na vydání 12 slovníků česko-ruských, rusko-českých, je autor asi 80 odborných prací, několika učebnic ruštiny a další odborné jazykové literatury.

Připomeňme alespoň

Znala jsem Mojmíra snad 50 let. Poznali jsme se při organizování krajských kol Puškinova památníku; byl vedoucí týmu a garant toho, že vše proběhne v klidu a míru. Vždy klidný, vstřícný, s úsměvem a mimořádně laskavý. Však když jsme oslavovali 50 let konání PP a Mojmír vjel do sálku, všichni vstali a tleskali! Ubránit se slzám se tehdy nedalo…

Neměl to se zdravím jednoduché. Ve svých 52 letech po prodělané chřipce ochrnul. Pohyboval se nejprve pomocí holí, později na vozíku, nestěžoval si, ba dokázal ocenit péči v Domově seniorů v Havířově. A stále pracoval. K malíčku levé ruky měl připevněnu tužku a díky počítači a různým programům překládal z ruštiny a angličtiny alternativní a technickou literaturu. Nikdy se nevzdal. Nikdy.

Je mi líto, že už neuslyším: „Přijď, ukážu ti, co jsem zase zjistil!“

Čest jeho památce!

Mgr. Klaudia Eibenová