ALEXEJ VARLAMOV A JEHO ROMÁN ODSUN

Alexej Nikolajevič Varlamov
zdroj: Wikipedie

Alexej Nikolajevič Varlamov je ruský spisovatel, publicista, profesor, badatel v oblasti dějin ruské literatury 20. století, je také rektorem Literárního institutu A.M. Gorkého. Ruskou literaturu přednášel na univerzitách v Evropě a USA. Hostující profesor na University of Iowa (USA, 1998).

Debutoval povídkou Švábi v časopise Okťabr (1987), první kniha Dům v Ostožje mu vyšla v roce 1990. Jeho tvorba vychází v časopisech Novyj mir, Moskva, Znamja, Okťabr, Grani, Litěraturnaja učoba, Roman-gazeta a Podjom. Je autorem řady próz a také biografií např. Alexandra Grina, Michaila Prišvina, Alexeje Tolstého, Michaila Bulgakova a Andreje Platonova, které vyšly v sérii Život významných osobností. Varlamovovo dílo bylo přeloženo do němčiny, španělštiny, čínštiny, bulharštiny a dalších jazyků.

Na mezinárodním fóru Terra Rusistica v Tunisu vedl profesor Varlamov Literární dílnu na téma Přísné zákony uměleckého textu. Měl jsem potěšení se s ním setkávat a také společně zajet do města Bizerta, kde je muzeum ruské emigrace v Tunisu a pohřebiště důstojníků Carské námořní eskadry, která zde zakotvila v roce 1920.

Alexej Varlamov mi vyprávěl, že pobyt u nás v roce 2017 jej inspiroval k napsání románu Odsun, který vyšel v Moskvě na začátku letošního roku. Odehrává se od podzimu 2018 do jara 2019. Jeho hrdina přijíždí do České republiky přednášet literaturu na Univerzitě Palackého v Olomouci, ale místo univerzity skončí v Jeseníkách, ve starém domě, který kdysi patřil rodině sudetských Němců. Tajemství tohoto domu a tragický osud jeho obyvatel po druhé světové válce vyvolávají v hrdinovi reflexi-vzpomínku, ve které se osobní drama pojí s tím, čemu se běžně říká velká historie.

Hrdina románu zůstal v Sudetech bez peněz, bez možnosti kontaktovat svého mecenáše a s dosti chatrnými doklady. Zázraky se však dějí. Hrdina, kterého čekala deportace, našel úkryt v domě pravoslavného kněze Jiřího. Odsun je příběhem života a lásky, který hrdina vyprávěl knězi a jeho matce. Anonymita vypravěče je záměrná, odráží průměrnou sovětskou zkušenost - bezstarostné dětství, prázdniny, studium na školách různé úrovně, univerzita, setkání s první láskou a prvním vážným vztahem. To vše na pozadí tektonických posunů ve státní struktuře: perestrojka, glasnosť, rozpad Unie, zbídačení mas a rostoucí nepřátelství mezi Ruskem a Ukrajinou, zvláště významné pro hrdinu, kterého tato konfrontace oddělila od ženy, kterou miloval. Vzpomínky se prolínají se současností (2018-2019) a život v kněžském domě, který dříve patřil německému soudci, vnáší do románu třetí vrstvu, historickou.

Román je vyprodaný.